|
|
Problematika studní a vod v obci Křelovice
PAVLÍKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice studní a vod v obci Křelovice. Zvolila jsem si tuto obec, protože je to místo mého bydliště. Hlavní důvod ale je, že jsem chtěla blíže prozkoumat místní zdroje vody, jejich vydatnost a kvalitu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám popisem obce a místních zdrojů vody. Dále jsem zde uvedla jednotlivé ukazatele kvality pitné vody dle dostupné legislativy. Jednotlivé ukazatele jsem specifikovala, popsala jsem, za jakých okolností se mohou ve vodě vyskytnout, jak je eliminovat a samozřejmě jejich účinky na lidský organismus. Ke každému ukazateli jsem uvedla hygienický limit, který by neměl být překročen. V praktické části se zabývám naplňováním jednotlivých cílů a potvrzením hypotéz a výzkumné otázky. Cílem práce bylo vyhodnotit kvalitu vody z obecního zdroje obce Křelovice a zjistit názor obyvatel obce na kvalitu vody z obecních zdrojů. Abych mohla cíle naplnit, zvolila jsem dvě metody zkoumání. Jako první jsem použila kvantitativní výzkum, který jsem provedla pomocí dotazníků vlastní konstrukce. Tyto dotazníky jsem rozdala 140 obyvatelům obce Křelovice. Tento počet respondentů vychází z celkového množství obyvatel obce Křelovice nad 18 let, které činí 300 lidí. Z tohoto počtu jsem vypočítala reprezentativní vzorek, který je 140 respondentů. Dotazníky jsem poté vyhodnotila a na každou otázku vytvořila barevný graf, ke kterému jsem připojila slovní popis. Jako druhou metodu jsem zvolila sekundární analýzu dat. Většinu dat jsem získala na Územním pracovišti Pelhřimov Krajské hygienické stanice kraje Vysočina, další od starosty obce Křelovice Ing. Jaromíra Dolejše. Tato data jsem statisticky zpracovala a porovnala s hygienickými limity, které jsou dané legislativou. Vše jsem poté graficky znázornila pro lepší viditelnost a orientaci v jednotlivých hodnotách. Po vyhodnocení kvantitativního výzkumu, jsem se přesvědčila, že obyvatelé obce jsou velmi spokojeni s kvalitou pitné vody z místních zdrojů. Je vidět, že obec vykonává veškeré nutné úkony, které jsou potřebné pro posílení a udržení kvality pitné vody z místních zdrojů. Při zpracovávání sekundární analýzy získaných dat, jsem se přesvědčila, že výsledky odběrů vzorků vody odpovídají názoru občanů. Za posledních pět let nedošlo k překročení hygienického limitu stanoveného legislativou ani u jednoho ze zkoumaných ukazatelů kvality pitné vody. To znamená, že respondenti jsou oprávněně spokojeni s kvalitou vody. Domnívám se, že moje práce, tedy výzkum kvality vody, ukázal nejen to, že je kvalita vody velmi dobrá a obyvatelé obce jsou s ní spokojeni, ale i to, že je skutečná kvalita vody také pravidelně kontrolována podle zákonných nařízení, která obec bezezbytku dodržuje, a že v případě jakýchkoli negativních zjištění v kvalitě vody se zdroje okamžitě ošetřují a sledují. Myslím si, že obyvatelé obce si mohou být jisti, že obec o kvalitu vody opravdu dbá, takže se nemusejí obávat konzumace vody z veřejného vodovodu. Můj výzkum je také přínosem pro zastupitelstvo obce v čele s panem starostou. V závěrech svého výzkumu jasně dokázala, že voda je kvalitní a spokojenost občanů vysoká.
|
|
|
HYGIENICKÁ KVALITA RYB VE VÝZNAMNÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRECH LUŽNICE 6, BEROUNKA 1, OTAVA 4, OTAVA 7 (P)
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit hygienickou kvalitu ryb z významných rybářských revírů: Berounka 1, Lužnice 6, Otava 4, Otava 7 (P). Odlov ryb byl proveden v roce 2010 pomocí elektrického agregátu a rybářských udic. Bylo uloveno 173 jedinců náležejících ke 13 různým druhům ryb. Vzorky rybí svaloviny byly analyzovány na přítomnost těchto látek: Hg, Pb, Cd, PCB, DDT a jeho metabolitů (DDE a DDD), a-HCH, b-HCH, y-HCH, HCB. Vzorky svaloviny cejna velkého (Abramis brama) byly odebrány ve všech sledovaných revírech (výjimkou byla Otava 7) a cejn byl použit jako referenční druh pro porovnání kontaminace sledovaných lokalit. Výsledky analýz byly porovnány s platnými hygienickými limity. Hodnoty kontaminace byly ve většině případů velmi nízké a hluboko pod limity. Rtuť byla identifikována jako rizikový kontaminant ve všech sledovaných revírech. Průměrné koncentrace rtuti ve svalovině cejna velkého byly v rozmezí 0,261-0,284 mg/kg a byly ve všech řekách podobné. Hygienický limit pro rtuť (0,5 mg/kg) byl překročen pouze ve 4 případech - jeden individuální vzorek cejna velkého z Otavy, dva směsné vzorky bolena dravého (Aspius aspius) z Berounky a Lužnice, jeden směsný vzorek okouna říčního (Perca fluviatilis) z Otavy. Nejvyšší hodnota celkového obsahu rtuti (0,768 mg/kg) byla zjištěna u bolena dravého z Lužnice. Všechny koncentrace perzistentních organochlorovaných polutantů v rybí svalovině byly hluboko pod platnými hygienickými limity. Jediné zdravotní riziko představoval zvýšený obsah rtuti.
|
host ::
RSS.